Historie
První osídlenci této alpské horské krajiny byli pravděpodobně Ligurové. Po nich obývali území Ilyrové a patrně také Etruskové. Římané přišli do této země okolo r. 15 př. Kr. pod vedením vojevůdce Drususe. V tomto období zde žili Rétové. V době stěhování národů táhli Gótové, Langobardi a Frankové tímto krajem a pobývali na některých lokalitách kratší či delší dobu. Obyvatelstvo údolí Cadore a jejich nezávislé údolní společenství, které bylo založeno v 11. stol. a mělo sídlo v Piave, tíhlo více k Benátkám než k německému císařství. Tito obyvatelé se postavili na odpor pronikání vlivu knížecích biskupství z Brixenu a Trenta na území dnešní provincie Bolzano. Od této "Comunity" se oddělilo v r. 1509 území kolem Cortiny a zůstalo u něho až do první světové války, podobně jako lokality v úsolí Buchenstein a v okolí sedla Santa Lucia. Ostatní území náležející k provincii Belluno přešlo k Itálii již v r. 1866. S ukončením první světové války a posunutím italských státních hranic na průsmyk Brenner přešlo celé území Dolomit s konečnou platností k Itálii.
V době první světové války se v Dolomitech odehrávaly nesmírně tvrdé boje. Byly to boje především o Marmoladu, o vrcholy Col di Lana, Lagazuoi, Tofany a o Sextenské Dolomity. Na mnoha místech v horách můžeme ještě dnes vidět zbytky opevnění, vojenské chodby, tunely a baráky.
Charakteristické pro obyvatele údolí vybíhajících z masívu Sella, ale i pro horní část údolí Fiorentina a Ampezzano, je ladinské nářečí. Toto nářečí pochází s největší pravděpodobností z období, kdy v Dolomitech žili Rétové. Tímto nářečím se dnes hovoří zejména také v rétorománské části Švýcarska a ve Frisulu. Německý vliv se projevuje v údolích Grödnertal a Gadertal, vliv trentinský je v údolích Fassatal a vliv benátský v údolíích Buchenstein (Livinallongo del Col di Lana) a Valle d'Ampezzo.
Hospodářství v oblasti je zaměřeno na pastevectví, lesní produkci a chov dobytka. Nyní však nabývá na významu stále sílící cestovní ruch, který v některých místech, jako jsou Cortina, Canazei, Corvara a Selva (Volkenstein), již původní způsob zaměstnání téměř vytlačil. Výnosný je nábytkářský průmysl, založený na rukodělné výrobě. Některé závody v Cadore se specializovaly na výrobu brýlí a čoček. Mnozí obyvatelé z Cadore, kde se ještě nerozvinul cestovní ruch v dostatečné míře, odcházejí jako sezónní dělníci především do německy hovořících zemí.
Stále více se prosazují zimní sporty, zejména v lokalitách Canazei, Campitello, Misurina, Arabba a další. Letní lyžování je možné na Marmoladě. Nejlepší vybavení pro zimní sporty má Cortina, kde se konaly v r. 1956 VII. zimní olympijské hry.
Stále živé jsou tradiční umělecké práce: řezbářství, výroba předmětů z kovaného železa nebo mědi. O svátcích lze dosud na mnoha místech spatřit krásně barevné kroje a kapely, vyhrávající při různých slavnostech.
Toto jádro Dolomit je také kolébkou slavných horolezců, horských vůdců, lyžařů a hráčů ledního hokeje.
Obyvatelstvo Dolomit
Údolí řeky Isarco a údolí Val Pusteria bylo od 16. století osídlováno německy hovořícími Bavory, od jihu sem pronikali Italové. Rétorománi, dnešní Ladini, se stáhli do dolomitských údolí a dnes obývají vlastně už jen Grödnerské a Gaderské údolí. Ladini mají vlastní jazyk, blízký latině, v němž vycházejí i noviny a časopisy. Známé je ladinské řezbářství v Grödnerském údolí.
Území Dolomit je opředeno pověstmi, které vznikaly většinou v ladinské jazykové oblasti a hlavní roli v nich mají obři a trpaslíci, čarodějnice, duchové, princové a hrdinové.