Mariazell
868 m n.m., 2 270 obyvatel, Štýrsko
Nejvýznačnější poutní místo v Rakousku, dnes letovisko a vyhledávané středisko zimních sportů.
Mariazell je nejproslulejší mariánské poutní místo ve střední Evropě a duchovní centrum katolic-kých národů v Podunají. Nachází se na severním okraji Alp, v rakouské spolkové zemi Štýrsko. Jméno Mariazell připomíná poustevnu – cellu, ve které se nacházela socha panny Marie vyřezaná z lipového dřeva, kterou sem přinesl mnich Magnus z benediktinského kláštera St. Lamprecht.
Před osmi sty postavil benediktínský mnich Magnus sošku Panny Marie, vyřezanou z lipového dřeva, ke své cele (odtud název Mariazell). Pověst o vyslyšených prosbách lákala. Roku 1200 přibližně tu markra-bě Jindřich Moravský dal zbudovat první kostel - Mater Gentium Slavorum. Po Slovanech zde nalezli zalíbení i Maďaři (po r. 1370 kaple Magna Hungarorum Domina). V dnešní podobě chrám stojí přibliž-ně od 17. st.. Byl povýšen r. 1907 na baziliku, k níž míří vícero národů. Sošce Magna Mater Ausriae se přijel poklonit i papež Jan Pavel II. Bohoslužby denně navazují mezi 6 - 18,30 h, světelná procesí jsou každou sobotu ve 20 h.
Nejvýznamnější poutní místo v Rakousku, malebně rozložené v kotlině uprostřed hor, 63 km jižně od St. Pöltenu.
Mezi poutní místa patřila také Portacoeli (Nebeská brána) u Tišnova, nejkrásnější portál ve střední Ev-ropě a Rosacoeli (Růžová brána) - Dolní Kounice u Ivančic. Dnes jen zřícený klášter.
První kostel vybudován v r. 1157 v rámci benediktýnského kláštera. Markrabě Jindřich Moravský r. 1200 zde nechal zbudovat kostel „Mater Gentium Slavorum“. Na jeho místě postavil uherský král Lud-vík I. v l. 1380 - 1396 velký gotický kostel, k němuž byla přistavěna bohatě zdobená věž (prostřední) v dnešním průčelí. Nová stavební epocha nastala v l. 1644 - 1683, kdy byl podle plánů D. Sciassia chrám barokizován. Byl upraven celý interiér, v průčelí přistavěny dvě věže. Portálem, na němž jsou sochy markraběte Jindřicha a krále Ludvíka vstoupíte do interiéru, kde zaujme mohutný barokní oltář z l. 1692 - 1704, postavený podle plánů J.B. Fischera z Erlachu. Stříbrná plastika Ukřižování provedena podle ná-vrhu L. Mattieliho. Plastika i sochy andělů jsou již kopie, originály v rakouské klenotnici. Ze stříbra je také tabernátl. Zde je umístěna Madona ze 14. st. Oválná kopule - štuky v kopuli jsou dílem Bertoletiho.
Poutním místem je zázračná kaple (Gnedenkapelle) nacházející se ve středu kostela z roku 1653, v níž je umístěna pod stříbrným baldachýnem se 12 sloupy (dílo J.E. Fischera z Erlachu) románská socha Panny Marie Mariazellské ze 13. st. (bývá nazývána Magna Mater Ausriae - Velká Matka Rakouska), je odívána do vzácného šatu. Stříbrná mříž z roku 1756 je darem Marie Terezie. Doporučuje se i návštěva klenotnice, kde jsou poklady získané od 14. do 20. st..
Vlastním poutním místem je zázračná kaple (Gnadenkapelle) stojící ve středu kostela. Byla postave-na při přestavbě v r. 1653 jako stánek pro zázračnou sošku pany Marie, pocházející ze 13. st.. Dřevěnou sošku zhotovil benediktýnský mnich. Této zázračné sošce děkoval již Ludvík I. z Anju, král uherský, za své vítězství v r. 1377 nad Turky. Od 17. st. je soška pany Marie uctívána jako ochránkyně Rakouska před Turky. Sošce se přijel poklonit i papež Jan Pavel II. Stříbrný oltář v kapli je dílo Fischera z Erlachu mladšího z r. 1727, mřížku a sošky andělů objednala Marie Terezie u vídeňských zlatníků r. 1756. Sošky jsou z dílny Matieliho.
Postranní kaple - na pravé straně „česká kaple“ - s kopií pražského Jezulátka. Vlevo umístěn hrob ma-ďarského kardinála Mindszentyho (ostatky převezeny do Ostřihomi).
Klenotnice - dary kostelu od 14. do 18. st.
Město: staré domy z 18. st. na náměstí, kaple sv. Michala ze 13. st. (za poutním kostelem), Svatá studně na náměstí za kostelem s léčivým pramenem. Kněžský dům z l. 1693 - 1709.
Zprávy o vyslyšení modliteb přednesených v Mariazell brzy přilákaly poutníky z mnoha zemí. První kostel zde nechal kolem r. 1200 postavit hrabě Jindřich Vladislav Moravský z vděčnosti za uzdra-vení z těžké nemoci. Uherský král Ludvík Veliký dal v r. 1370 postavit dodnes dochovanou kapli, jako poděkování za slavné vítězství nad nepřáteli víry na východě. Mariazell a Magna Hungarorum Domina se tak stalo největším poutním místem i pro Maďary. Mariazell je až do dneška nejvýznamnějším pout-ním místem národů střední a východní Evropy. Tradice poutí do Mariazell je neodmyslitelnou součástí dějin západního křesťanského světa.
Už přes 800 let hoří v Mariazellu svíčky před nejslavnější mariánskou svatyní ve střední Evropě. Při rozšiřování a barokizaci předchozího gotického kostela šlo o to, začlenit nepřenosný oltář do du-chovního programu: poutník měl hned po vstupu do kostela vidět za oltářem vysokou kopuli. Teprve za tímto středem měl začínat vlastní oltářní prostor s hlavním oltářem. Tento program začal uskutečňovat Domenico Sciassia z Rovereta od r. 1644. Místo raně gotického chóru postavil širokou příčnou loď s vysokou eliptickou kopulí a zcela novým oltářním prostorem. Fasádu přizpůsobil rozšířené hlavní lodi přistavěním dvou barokních věží k již existující gotické věži. Vytvořil tím jedinou fasádu v celé oblasti Alp, v níž dvě barokní věže rámují jednu věž gotickou.
V chrámu socha Panny Marie vyřezaná z lipového dřeva (Magna Mater Austriae - Velká Matka Ra-kouska) ze 13. st., oděná do vzácného šatu.
Poutě hlavně od 15. srpna do 8. září.
Zdejší soška Panny Marie byla stále častějším cílem poutníků. Jí připisoval vítězství nad Turky v r. 1377 uherský král Ludvík I. V l. 1380 - 1396 byl postaven gotický kostel a západní věž. Nová stavební epocha nastala v l. 1644 - 1683, kdy byly podle plánů D. Sc assia provedena barokizace, při níž postavena nejen samotná poutní část, ale i dvě věže s bání v průčelí.
V interiéru vidíme skvostný hlavní oltář od Johanna Bernharda Fischera von Erlach, který ho vy-tvořil na objednávku císaře Karla VI. Jeho syn Emanuel věnoval kostelu zázračný oltář, jehož nádherná stříbrná mříž byla vyrobena na objednávku císařovny Marie Terezie. Zcela osobitým uměleckým dílem jsou varhany, které dokončil v r. 1740 Johann Wagner z Vídně. Ve dvou pokladnicích jsou uloženy čet-né votivní obrazy a mnoho vzácných darů. Velkolepé vnitřní vybavení vytvořili nejvýznamnější umělci své doby, kteří tak povznesli kostel na jednu z nejkrásnějších barokních staveb křesťanského umění. V r. 1907 byl kostel povýšen na baziliku.
V l. 1975 – 1991 byly v Mariazell uloženy ostatky kardinála Minszentyho, než byly převezeny do jeho vlasti, do Esztergomu. Vyvrcholením poutí do Mariazell byla návštěva papeže Jana Pavla II. 13. září 1983.
Lanovka na vrchol Burgalpe (1 270 m), výhled na město a okolní pohoří.
Město je centrem letní i zimní turistiky.
Výchozí místo pro pěší turistiku, kterou usnadňuje několik lanovek (na Bürgeralpe, Gemeindealpe, 1 626 m).
Na vrchol Bürgeralpe (1 254 m) jezdí z Mariazellu kabinová lanovka (9 - 17 h, cena pro dospělé , do 15 let , pro důchodce a skupiny od 10 osob ).
Nenechme si ujít výlet z Mariazellu k jezeru Erlafsee (3 km pěšky, vláčkem, autem, na kole).
Mimoto zaujmou staré domy na náměstí, kaple sv. Michala ze 13. st. (za poutním kostelem), studně na náměstí před kostelem s léčivým pramenem, kněžský dům z l. 1693 - 1709 a moderní plastiky.
Mariazell leží v rakouské spolkové zemi Štýrsko, je nejslavnější Mariánskou svatyní ve střední Evropě, duchovním a náboženským střediskem katolických národů dunajského prostoru. Světlo hořících svíček a nikdy neumlkávající modlitby naplňují Mariazell již více než 800 let, a to od té doby, kdy tam byla pře-nesena socha Marie, vyřezaná z lipového dřeva mnichem Magnusem z benediktínského kláštera sv. Lambrechta. Malá kobka nad podobiznou byla začátkem a dala Mariazellu jméno.
Pověst neobyčejných přednesů modliteb přivedlo brzy poutníky z mnoha zemí k návštěvě tohoto známého místa. Kolem r. 1200 nechal markrabě Jindřich Vladislav Moravský, po vyléčení těžké nemoci, zbudovat kostel Mater Gentium Slavorum. Tento kostel byl prvním v Mariazellu. V r. 1370, po slavném vítězství nad východními nepříteli křesťanské víry, vybudoval k díkuvzdání maďarský král Ludwig Veliký ještě dodnes zachovalou kapličku. Mariazell a Magna Hungarorum Domina se tímto stala největším poutním místem Maďarska.
Jako žádné jiné poutní místo, zůstala Mariazell do dnešního dne spojena s katolickými národy střední a východní Evropy. Dějiny cest na posvátné místo Mariazell je částí dějin západních křesťanských zemí. Císaři, králové a knížata ze všech evropských národů navštívili v průběhu staletí Mariazell, aby v říši posvátnosti našli duševní mír a útěchu.
Kostel umístěný v nádherné horské krajině je v dnešní podobě dílem slavného italského stavitele Dome-nico Sciassia ze 17. st.. Vysoký oltář je darem jako projev díků císaře Karla VI. a byl podle plánů Joha-na B. Fischera von Erlach postaven. Oltář díkůvzdání, ke kterému darovala císařovna Marie Terezie nádhernou stříbrnou mříž, byl postaven jeho synem Emanuelem. Nejvýznamnější umělci té doby vytváře-li postupně překrásné vnitřní vybavení a v r. 1907 byl kostel povýšen na baziliku, jednu z nejkrásnějších barokních křesťanských staveb. I když kořeny přitažlivosti Mariazellu leží v minulosti velké říše, je dnes Magna Mater Austriae, velká milosrdná matka Rakouska, více než kdy jindy stává symbolem žijící křes-ťanské víry. Brána baziliky, světoznámá Brána k míru, stojí všem věřícím celého světa otevřena.
V l. 1975 - 1991 byla Mariazell také předposledním místem odpočinku kardinála Mindszentyse, než byl převezen do své vlasti, do svobodného Maďarska, kde nalezl svůj poslední odpočinek. Korunou dějin Mariazellu bylo jistě procesí papeže Jana Pavla II. dne 13. srpna 1983.
Mše svatá denně v 6, 8, 10, 11,15 a v 18,30 h. Zpovědi denně od 6 do 12 h a od 18 do 19 h. Modlitby s požehnáním denně v 18 h. Svěcení denně od 8 do 12 h, pak ve 13, 15 a v 17 h. Svěcení aut je v sobotu a o svátcích ve 13,15 h (nutno předem objednat). Galerie a pokladnice jsou otevřeny od 10 do 12 h a od 18 do 19 h. Světelné procesí je každou sobotu ve 20,30 h. Prohlídku kostela s průvodcem je nutno předem objednat.