Rakouské Alpy
Alpy jsou největší evropský horský systém konvexní k severozápadu, vyvrásněný hlavně ve třetihorách, mohutně zaledněný. Alpy leží mezi 50-160 v.d. a 44–480 s.š., v délce téměř 1 200 km, s největší šířkou 250 km, na území Francie, Itálie, Švýcarska, Německa, Rakouska a bývalé Jugoslávie.
Oblouk Alp se táhne od Janovského zálivu, kde se stýká orograficky s Apenninami, až po střední tok Dunaje. Alpy zaujímají plochu asi 220 000 km2, z čehož je asi 4 140 km2 zaledněno. Severní část je převážně vápencová, centrální krystalická.
Geologicky představují Alpy mohutný velehorský komplex s příkrovovou stavbou. Podle směru nasunutí a podle charakteru hornin lze Alpy rozčlenit na vlastní Alpy, jež byly sunuty na sever a severozápad a na jižní Alpy vápencové, které nazýváme dinaridy, nasunutí příkrovů v této části proběhlo od severu na jih.
Dinaridy tvoří vápencové masivy dinárského Krasu a Apenin. Vápencové série spočívají na zvrásněných prvohorních horninách a granitoidních masívech. Po nasunutí příkrovů v křídě a v terciéru nastává v dalším vývoji jejich rozrušování denudačními pochody. Zvrásněný reliéf se snižuje a zarovnává. Pozdější mladoterciérní a staropleistocenní tektonické zdvihy oživily erozní činnost, což znamená počátek velehorské modelace. Největší vliv na ráz velehorského reliéfu měly pleistocenní ledovce, které přemodelovaly relativně měkké tvary v ostré štítové formy, vytvořily trogová údolí a formovaly morénové valy. Mnohé morénové valy se staly přirozenými hrázemi jezer nebo jezera vznikla také v depresích vyhloubených ledovcem.
Alpy byly pro svůj romantický vzhled a polohu uprostřed civilizovaných území poměrně záhy prozkoumány a jsou oblastí, kde byly nejdříve řešeny problémy horského zalednění.