Švýcarské Alpy
Alpy protínají Švýcarsko v oblouku dlouhém 1 200 km, jsou posety ledovci a sněhovými masívy, které pokrývají celkovou plochu zhruba 3 000 km2. Největším alpským ledovcem je Aletschgletscher s plochou 119 km2. Nejvyšším vrcholem švýcarských Alp je Monte Rosa, která měří 4633 m n m. Nejznámější horou, která je také symbolem švýcarských Alp a je považována za jednu z nejkrásnějších hor na světě, je Matterhorn, který je vysoký 4478 m n m.
Švýcarská plošina spojuje Alpy s Jurou, je 250 km dlouhá a 60 km široká a její průměrná nadmořská výška je 610 metrů.
Leží mezi jezery Léman na jihu a Bodamským na severu. Je to nejhustěji obydlená oblast Švýcarska.
Jura je pohoří, které se táhne podél hranic s Francií a dosahuje nejvyšší nadmořské výšky 1683 metrů.
Skupina Walliských Alp se rozkládá převážně na území Švýcarska, částečně na území Itálie. Po hlavním hřebenu vede hranice mezi Švýcarskem a Itálií. Ve východní části až po údolí Mattertal se hovoří německy, v západní části francouzsky. Walliské Alpy představují nejvíce zaledněnou alpskou skupinu. Z hlediska geologického vývoje patří k vnitřním krystalickým Alpám. Walliské Alpy se rozkládají od průsmyku Furkapass na východě až k průsmyku St. Bernard na západě. Na severu tvoří přirozenou hranici řeka Rhona, na jihu řeka Dora od Aosty po St. Vincent a dále spojnice k Domodossole.
...více »
Bernské Alpy patří vedle Walliských Alp a skupiny Mt. Blancu mezi tři nejvýznamnější a také nejkrásnější skupiny Západních Alp. Nacházejí se zde hory
Jungfrau, Mönch a Eiger, které jsou stálým magnetem pro většinu návštěvníků a turistů. Jejich stěny a hřebeny se nezapomenutelně zapsaly do historie horolezectví a i v posledních desetiletích zde alpské horolezectví vrcholilo zdoláváním severní stěny Eigeru novými a stále obtížnějšími cestami. Na těchto výstupech se podíleli i naši horolezci a novou cestou prostoupila severní stěnu Eigeru v r. 1976 naše horolezkyně Sylva Kysilková.
...více »
